Trojský kůň označovaný jako Trojan.Win32/PSW.Fareit stál za téměř 9 % detekcí. Stal se tak nejčastější červencovou hrozbou, se kterou se museli Češi potýkat.
„Tento malware se pokouší ukrást hesla ke konkrétním programům. Data následně odesílá útočníkům na vzdálený server. Škodlivý kód Fareit ohrožuje například prohlížeče Chrome, Firefox, Opera, Internet Explorer nebo programy Adobe Suite či přístup k FTP službám. Poté, co data získá, se trojský kůň sám vymaže z infikovaného zařízení,“ vysvětlil Miroslav Dvořák, technický ředitel české pobočky ESETu.
Na druhé příčce se umístil další trojský kůň Trojan.MSIL/Spy.Agent.AES. Tento malware se šíří prostřednictvím příloh podvodných e-mailů. Útočníci se snaží škodlivý kód ukrýt v dokumentech, které působí legitimně. Přílohy se tak jmenují například „STATEMENT OF ACCOUNT FILES“ nebo „New Order 4502165216.exe“.
„Podobně jako Fareit i pomocí tohoto malware se útočníci pokoušejí získat hesla. Cílí přitom na internetové prohlížeče Chrome a Firefox. Škodlivý kód Spy.Agent.AES stojí za necelými 7 % detekcí,“ podotkl Dvořák.
Na třetí příčce se umístil backdoor, který analytici v ESET detekují jako Backdoor.Win32/Rescoms. Útočníci jsou schopni jeho činnost řídit na dálku a stejně jako další nejčastější červencové detekce jej zneužívají k odcizení citlivých dat – například informace o zemi, kde se zařízení nachází, jméno zařízení a uživatele, snímky obrazovky a záznamy z webkamery. Útočníci také mohou webkamerou zachytit vlastní video. Veškerá data se následně odesílají na vzdálený server.
Nová metodika odhalí ty nejnebezpečnější hrozby
Od července používají experti společnosti ESET nová kritéria pro sestavení přehledu nejčastějších hrozeb. Nově se v něm nachází pouze tzv. tvrdý malware, tedy škodlivý kód, který pro uživatele představuje primární hrozbu.
„Spolu s kolegy jsme navrhli nový hodnotící algoritmus, který nám umožňuje vytvářet statistiky tvrdého malwaru. Nepřekvapilo nás, že statistikám vedou kódy, které kradou citlivé informace. Ty mají totiž mezi útočníky značnou popularitu, protože jimi získané informace lze snadno zpeněžit,“ doplnil Miroslav Dvořák.
„Proti útokům na citlivé informace existují dvě základní pravidla obrany. Za prvé, pečlivě uvažovat, jaké soubory si uživatel stahuje a instaluje do svého počítače a za druhé, využívat na svém zařízení spolehlivé bezpečnostní řešení,“ dodal Dvořák.
Nejčastější kybernetické hrozby v České republice za červenec 2019:
- Win32/PSW.Fareit (8,79 %)
- MSIL/Spy.Agent.AES (6,66 %)
- Win32/Rescoms (3,95 %)
- MSIL/NanoCore (2,65 %)
- Win32/Formbook (2,51 %)
- Java/Adwind (2,48 %)
- MSIL/Spy.Agent.AUS (2,14 %)
- Win32/Spy.Socelars (2,12 %)
- MSIL/Autorun.Spy.Agent.BT (1,27 %)
- Win32/Neshta (1,26 %)
Zdroj: Eset
