Škodlivý kód, který ohrožuje hesla, je v České republice dlouhodobě největším rizikem. Zaměřuje se zejména na hesla uložená v prohlížečích. Tento typ malwaru označují odborníci často jako password stealer, šíří se spamovými kampaněmi, a to jak v českém, tak anglickém jazyce. V dubnu stál tento škodlivý kód za více než polovinou detekcí. Odborníci proto doporučují využívat spíše speciální programy pro správu hesel.

Útoky jsou vedeny na uložená hesla

Za celou čtvrtinou incidentů stál trojský kůň Fareit. Jde o typického zástupce password stealerů. Analytici ESETu zachytili 6. dubna kampaň cílenou speciálně na Českou republiku.

„Pokud odhlédnu od této výraznější kampaně, tak poslední dva týdny v Česku vidíme nižší čísla. Celosvětově ale tlak tohoto malwaru nepolevuje. Je tedy příliš brzo říct, zda útočníci jen krátkodobě omezili aktivity, nebo budeme sledovat utlumení této hrozby v Česku,“ popsal Martin Jirkal, vedoucí analytického týmu v české pobočce ESETu.

Fareit se, jak je typické pro tento typ malwaru, zaměřuje na hesla uložená v prohlížečích pro automatické vyplňování. Přihlašovací údaje pak útočníci využívají pro odcizení přístupu k účtům, šíření dalšího malware nebo prodeji.

Útočníci stojící za touto hrozbou nesázejí na jednu kampaň, ale využívají několik e-mailů v různých jazykových verzích, kterými škodlivý kód šíří. Podobně jako v předchozím měsíci je možné jej stáhnout z příloh, jejichž názvy kombinují jména existujících společností a generického dokumentu například „FIRMA a.s.-Swift-01-04-2021scan.exe“.

Malware cílí na české uživatele

Dalším trojským koněm, který ohrožoval české uživatele, byl Spy.Agent.AES (známý také jako Agent-Tesla). Analytici zachytili celkem dva útoky směřované na Česko, a to 6. a 14. dubna.  Podle dat se malware objevoval především v příloze „FAKTURA.exe“.

„Spy.Agent.AES je ve světe velice rozšířený. Nejvýraznější je v Turecku, Chorvatsku, Japonsku, Španělsku a Portugalsku. Na tomto výčtu je zřejmé o jak závažnou hrozbu jde,“ vysvětlil Jirkal. „Jakmile je Spy.Agent.AES aktivní, skenuje prohlížeče a útočníkům odesílá přihlašovací údaje k online službám.“

Útoky jsou k pronájmu

Třetím výrazným zástupcem password stealerů u nás je Formbook. I v tomto případě zachytili experti kampaně mířené proti Česku, probíhaly 6. a 12. dubna. Uživatelé si jej mohli nedopatřením stáhnout z příloh s názvy „Image001.exe“ a „TT COPY.exe“ nebo v přílohách, které útočníci vydávali za bankovní operace – tedy různé výpisy, faktury a podobně.

„Je velice zajímavé, že všechny tři nejčastější hrozby zaútočily na Česko v jediný den. Bohužel se u takto krátké jednodenní operace nedá přesně určit proč. U password stealerů je běžné, že si útok můžete zakoupit na darkwebu jako službu, včetně distribuce. Je teda možné, že si všechny tři kódy koupil jeden útočník a zkoušel, který bude nejefektivnější. Případně, že se jedna skupina útočníků pokouší útoky diverzifikovat a vytěžit tak ze zranitelných uživatelů maximum. Nevylučuji ani to, že šlo jen o shodu okolností,“ dodal Jirkal.

Ochrana hesel je nutnost

Podle odborníků si malware zpravidla stáhne uživatel do počítače z infikované přílohy.

„Všimněme si, že nejčastěji se minulý měsíc hrozby vyskytovaly v souborech s koncovkou .exe. Operační systém Windows někdy tuto koncovku skrývá a spustitelný program .exe, tak může vypadat například jako neškodný dokument. Apeloval bych proto na uživatele, aby ke všem zprávám ve svém e-mailu přistupovali obezřetně a přílohu nejprve ověřili, než ji otevřou,“ poradil Jirkal.

Experti také varují před ukládáním hesel v počítači či v prohlížeči. Takto uložené přihlašovací údaje jsou pro útočníky snadný terč.

„Je mnohem vhodnější používat speciální program, takzvaný správce hesel. Doporučil bych také využívání dvoufaktorového ověření pomocí aplikace či kódu v SMS, kdykoliv je to možné.  Tento krok vás ochrání před odcizením celého účtu v případě, že útočník nějaké vaše heslo získá,“ poznamenal Jirkal.

Pomoci mohou i spolehlivá hesla, která není snadné prolomit. Existují dva postupy: prvním je řetězec znaků kombinující malá a velká písmena, číslice i speciální znaky; druhým je heslová fráze. Heslová fráze by měla být delší, ale naopak nemusí obsahovat speciální znaky, navíc je možné ji vytvořit tak, aby se uživateli dobře pamatovala.

Součástí prevence by mělo být také dodržování obecných bezpečnostních pravidel, jako jsou pravidelné aktualizace a instalace anti-malware programu, který dokáže škodlivý kód spolehlivě odhalit.

Nejčastější kybernetické hrozby v České republice za duben 2021:

1. Win32/PSW.Fareit trojan (24,88 %)
2. MSIL/Spy.Agent.AES trojan (16,98 %)
3. Win32/Formbook trojan (12,63 %)
4. MSIL/Bladabindi trojan (3,42 %)
5. PHP/Webshell trojan (2,50 %)
6. MSIL/CoinMiner.BIP trojan (2,22 %)
7. BAT/CoinMiner.ARV trojan (0,81 %)
8. MSIL/Autorun.Spy.Agent.DF worm (0,78 %)
9. Win32/AutoRun.Delf.LV worm (0,76 %)
10. Java/Adwind trojan(0,73 %)