České průmyslové firmy ve velkém přecházejí na automatizované řídicí systémy. Na tom by nebylo nic neuspokojivého, protože vzdálený přístup je dnes běžně využívanou metodou pro sledování nejen výrobních technologií nebo logistiky zásobování výroby, ale například i malých vodních či solárních elektráren. Zabezpečení těchto systémů však pokulhává.

První průzkum společnosti Soitron provedený týmem analytiků Void SOC (Security Operations Center) ukázal, že až 1 580 průmyslových podnikův České republice a 509 na Slovensku má svoje průmyslové řídicí systémy (tzv. ICS) dostupné na internetu bez jakéhokoliv zabezpečení. Společnost Soitron identifikované firmy na toto bezpečnostní riziko ihned po odhalení upozornila. Ani po roce ale většina firem problém nevyřešila a jejich systémy jsou stále volně dostupné. Celkový počet „otevřených“ ICS se v ČR od začátku roku 2021 zvýšil o 40 %.

„Sednout si k počítači a napadnout takhle nezabezpečenou vodní elektrárnu či automatizovaný řídicí systém není nic složitého. V současné chvíli evidujeme například jeden pivovar, který dokonce přešel na novější verzi průmyslového systému, ale stále není zabezpečený. Výrobní linku tak lze z internetu například úplně zastavit,“ popsal Martin Lohnert ze Soitronu.

Vodní zdroj chtěli otrávit louhem

Problém s nedostatečně chráněnými systémy je celosvětový. Médii nedávno prošla informace o útoku v americkém městě Oldsmar na Floridě. Ukázal, že ohrožené mohou být i zdroje pitné vody. Hackeři se nabouráním do systému pokusili otrávit louhem zásobárnu vody pro 15 tisíc lidí žijících nedaleko Tampy Bay. „Automatizovaný systém zde měli velmi špatně zabezpečený. Hackeři se připojili do počítače na regulaci vody, bez jakéhokoliv složitého know-how. Stačilo jim použít běžnou aplikaci a heslo, které v minulosti uniklo a nebylo změněno,“ uvedl Lohnert a doplnil: „Případ z USA je ale jen špičkou ledovce. Situace je v realitě mnohem horší – co se týče zabezpečení i počtu incidentů. Pochopitelně, ne každý napadený subjekt se chce hackerským útokem „vytahovat.“ A naše průzkumy ukazují, že průmyslné řešení často nemají ani jen to zabezpečení heslem.  Netroufnu si ani odhadnout, kolik řídicích systémů na světě lze ovládat přes webovou stránku.“

Subjekty tratí miliony korun

Zjištěné útoky, nejen do průmyslových systémů, stojí subjekty velké sumy peněz. Škoda po loňském malware útoku na nemocnici v Brně dosahuje řádově stovek milionů korun. Další napadenou, tedy Benešovskou nemocnici, zhruba padesát milionů. Stranou zájmu nestojí ale ani státní instituce. V březnu letošního roku hackeři napadli ministerstvo práce a sociálních věcí a pražský magistrát. Šlo o masivní kybernetický útok na systémy veřejné správy. Rozsah škod se teprve analyzuje.

Jak se chránit před útokem?

Podstatný je aktivní přístup firem k otázce ochrany jejích systémů před kybernetickými hrozbami.  Nezbytné je také nastavit a pravidelně kontrolovat procesy zaměřené na zajištění kybernetické bezpečnosti ve firmě. „Stejně důležitý je reakční čas, pokud monitoring kybernetické bezpečnosti zachytí průnik do systémů firmy. Ne každý incident musí skončit špatně, tedy pokud se začne situace řešit okamžitě, jak vznikne. Minimálně tím, že se pokusíte minimalizovat škody, například odpojením napadeného zařízení v provozu. Jednoduše řečeno by všichni měli začít brát bezpečnost vážně,“ říká závěrem Martin Lohnert. Co dělat před útokem a po útoku, podrobně popisuje IT Security specialista David Dvořák v tomto článku.