Check Point vychází například z dat ze systému pro analýzu hrozeb Threat Cloud, který využívá stovky milionů senzorů po celém světě, které doplňují AI enginy a exkluzivní výzkumná data týmu Check Point Research.
Podobně je na tom například i Švýcarsko s růstem ransomwarových útoků o 71 %. Ještě větší vlnu zažívají v Německu (růst o 145 %), ve Španělsku (160 %) nebo ve Švédsku (250 %). Naopak v Itálii rostl počet vyděračských útoků jen o 6 % a ve Francii o 36 %.
Z analýzy Check Pointu například vyplývá:
- Průměrný denní počet ransomwarových útoků se v posledních třech měsících zvýšil o 50 % ve srovnání s první polovinou roku.
- Procento zdravotnických organizací zasažených ransomwarem se zdvojnásobilo.
- Hlavní ransomwarové hrozby jsou Maze a Ryuk.
Top 5 zemí podle počtu ransomwarových útoků za poslední tři měsíce:
- USA (nárůst o 98,1 %)
- Indie (nárůst o 39,2 %)
- Srí Lanka (nárůst o 436 %)
- Rusko (nárůst o 57,9 %)
- Turecko (nárůst o 32,5 %)
Pavel Krejčí, security engineer ve společnosti Check Point, vysvětlil, proč k nárůstu dochází právě nyní:
„Ransomware letos bohužel trhá rekordy, což souvisí i s koronavirovou pandemií. Organizace musely rychle zareagovat a umožnit zaměstnancům pracovat z domova, ale v IT systémech to vytvořilo řadu hluchých míst. Obávám se, že v dalším roce se situace ještě zhorší. Organizace se musí připravit na další nárůst ransomwarových útoků a brát hrozbu velmi vážně.“
Poslední tři měsíce ukázaly alarmující nárůst ransomwarových útoků a pokud se na to podíváme blíže, vidíme tři hlavní důvody:
- Sofistikovanější útoky, jako je dvojité vydírání. Hackeři stále častěji nejdříve ukradnou velké množství citlivých informací a poté zašifrují databáze oběti. Následně hrozí zveřejněním těchto informací, pokud nebude zaplaceno výkupné. Na organizace to tak vytváří další tlak, aby splnily požadavky hackerů.
- Ochota platit. Hackeři záměrně volí takovou výši výkupného, které jsou cíle ochotnější zaplatit. Oběti se pak často rozhodnou raději jednoduše zaplatit, místo aby řešily problémy s obnovením IT systémů. Cíle jsou navíc ochotnější platit, aby se zabránily dalším komplikacím vzhledem k náročné ekonomické době, ve které žijeme kvůli koronaviru. Zaplacení výkupného bohužel vytváří začarovaný kruh: Čím více útoků uspěje, tím častěji podobné hrozby hackeři využívají.
- Návrat Emotetu. Emotet se po pětiměsíční pauze vrátil na první místo v Indexu hrozeb a stal se nejpoužívanějším škodlivým kódem k útokům na podnikové sítě. Emotet je pokročilý, modulární trojan a má schopností šířit se sám. Původně se jednalo o bankovní trojan, ale v poslední době se používá zejména pro distribuci dalších škodlivých kódů. Kyberzločinci provozující Emotet prodávají data o infikovaných obětech distributorům ransomwaru, a protože zařízení obětí jsou již infikovaná, jsou zranitelnější vůči dalším útokům.
Jak se mohou organizace před ransomwarem chránit?
- Školení a vzdělání uživatelů je důležitou součástí ochrany. Je zásadní, aby zaměstnanci uměli poznat potenciální ransomwarový útok. Mnoho kybernetických útoků začíná cíleným e-mailem, který neobsahuje malware, ale snaží se pomocí sociálního inženýrství přimět uživatele ke kliknutí na škodlivý odkaz. Právě proto je vzdělávání uživatelů považováno za jednu z nejdůležitějších prvků obrany organizací.
- Průběžné zálohování dat by mělo být součástí rutinního každodenního procesu, který zabrání ztrátě dat a umožní obnovení v případě poškození nebo selhání disku. Funkční zálohy mohou také pomoci organizacím zotavit se z ransomwarového útoku.
- Záplatování systémů je klíčovou součástí obrany proti ransomwarovým útokům, protože kyberzločinci hledají nekryté zranitelnosti, které se následně snaží zneužít. Organizace musí zajistit, že všechny systémy budou mít k dispozici nejnovější opravy, a minimalizuje se tak počet potenciálně zranitelných míst.